Archiv:
11/2010
10/2010
9/2010
8/2010
7/2010
6/2010
5/2010
4/2010
3/2010
2/2010
1/2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
architektura
AŽ NAD MRAKY
Nejvyššími stavbami světa se dnes pyšní Asie. Čína, Tchaj-wan, Malajsie, Bahrajn či Dubaj. Tam v hlavním městě vyrůstá současná nejvyšší budova světa Burdž Dubaj. Plánují se však i vyšší stavby. V budoucnu bude mít primát mrakodrap v Saúdské Arábii. Měl by údajně měřit 1600 metrů a vyšplhá se tak vysoko nad mraky... [ více ]
životní styl
PÁNSKÝ ŠPERK
Už čtyři století patří k pánské módě. Občas ustupují do pozadí, ale nikdy nezmizely. Jejich móda se opět vrací v plné slávě. Tentokrát i pro dámy. Manžetové knoflíčky. Patří k pánské módě stejně jako dokonalé hodinky, sluneční brýle, kravatové spony či prsteny. Mají nejrůznější tvary, barvy i materiál. Jsou decentní stříbrné, z bílého zlata či platinové, často zdobené diamanty, ale vrací se i donedávna opomíjené žluté zlato nebo kombinované bílé a žluté zlato či nejnověji i tvary lebek, pavouků a podobně... [ více ]
zajímavosti
OTEC LSD
Zemřel před dvěma měsíci 29. dubna 2008 ve věku 102 let. Albert Hoffmann, chemik a vynálezce, který účinky LSD i dalších psychedelických drog zkoumal sám na sobě. První zkušenost s LSD získal zcela náhodně. Pracoval ve výzkumné laboratoři firmy Sandoz ve švýcarské Basileji. 16. dubna 1943 izoloval nestabilní alkaloidy námelu. Najednou pocítil mírnou závrať. Nedokázal si vysvětlit důvod, proto radši odešel z práce domů. Lehl si na pohovku a pak to vypuklo. Svět se změnil v kaleidoskop barev, tvarů, spirál a světel. Pochopil, že to má něco společného s kyselinou lysergovou z námelu, na jejímž výzkumu pracoval... [ více ]
svět a lidé
PŘÍBĚH PERSKÉHO OPIA
Text a foto Jiří Sladký
Persie je jednou z kolébek opia. Málokde se užívalo tak soustavně a tak dlouho jako na území dnešního Íránu. Tudy vedly nejen cesty opia ze Zlatého trojúhelníku na Západ, ale i tady se pěstovaly makovice a kvetla výroba opia. Soužití obyvatel Persie s drogami má historii dlouhou mnoho století. Za tu dobu se střídala období tolerance s přísnými striktně vynucovanými zákazy. Vládly časy, kdy se v Persii kouření trestalo hrdelními tresty. Ne však kouření opia, ale tabáku, který byl považován za ďáblovo býlí... [ více ]
zajímavosti
ZELENÁ POEZIE
Krychle, spirály, podobizny zvířat nebo stolek s vínem. To vše lze vytvarovat z keřů a jiných dřevin. Tisíce let staré umění nachází místo na zahradách i terasách bytů a těší se stále větší oblibě. Umění tvarovat živé stromy a keře do podob lidí, zvířat i věcí je známé nejméně od starověku. Řečtí historikové Strabon a Diodoros Sicilský psali o babylonských visutých zahradách královny Semiramis. Ty bývaly pokládány za jeden ze sedmi divů světa, ale jejich existence nebyla nikdy spolehlivě doložena. Ví se však, že když v roce 331 př. n. l. dobyl Alexandr Veliký Babylon, užasl nad dovedností zahradníků, kteří vytvářeli rafinovaně upravené dřeviny...
zajímavosti
FOTBALOVÁ VÍDEŇ
Finále fotbalového mistrovství Evropy EURO 2008, třetí největší sportovní události letošního roku, se odehraje na vídeňském stadionu Ernsta Happela (29. června). Jméno významného rakouského fotbalisty a trenéra symbolizuje stadion, který byl postaven v roce 1931 na okraji zábavního parku Prátr...
zajímavosti
ZLOČIN VE MĚSTECH
Proč jsou některé části měst nebezpečnější než jiné? Je zločin nevyhnutelnou součástí městského života? Lze jeho výskyt předem vypočítat? Před téměř třiceti lety hledali kriminologové Lawrence Cohen a Marcus Felson způsob, jak nejlépe předcházet trestné činnosti. Snažili se najít co nejpřesněji příčiny výskytu trestných činů a vypracovali tzv. teorii běžných činností (Routine Activities Theory). Zmíněnými běžnými činnostmi byly často se opakující každodenní aktivity, například cesty do práce a zpět, výchova dětí či trávení volného času na veřejných místech...
zajímavosti
INSPIRACE A VZORY INDIANA JONES
Archeolog a dobrodruh Indiana Jones je jednou z nejslavnějších filmových postav. Při odvážných expedicích překonává nesčetné překážky, aby našel archu úmluvy, svatý grál nebo nejnověji křišťálovou lebku Mayů. Fiktivní postava neohroženého archeologa měla reálné předchůdce, kteří mohli být pro tuto postavu inspirací nebo přímo vzorem. Neví se, kde tvůrce filmových příběhů George Lucas hledal konkrétní inspiraci ke svým postavám. V devatenáctém a dvacátém století však existovala řada osob, u nichž se spojoval zájem o historii s dobrodružnými expedicemi. Jejich cesty sledoval svět se zatajeným dechem. Šlo například o britského cestovatele P. H. Fawcetta, amerického archeologa a cestovatele Binghama III., paleontologa a ředitele Amerického přírodovědného muzea Roye Andrewse nebo dobrodruha, novináře, spisovatele a zakladatele náboženské sekty D. E. Savoye...
zajímavosti
PRAVĚKÝ I SOUČASNÝ ATLATL
Ne každému se při slově atlatl vybaví ten správný předmět. Jde o přídavné zařízení, které zvyšuje dolet a účinnost oštěpu. Stále oblíbenější je v USA nejen u mužů, ale zejména u Američanek. Slovo atlatl má aztécký původ, ale o mnoho starší historii, která sahá hluboko do pravěku. Je to perfektně vytvarovaná tyč dlouhá necelý metr nebo tenké prkénko s krátkým výstupkem na konci. Prodlužuje lidskou ruku a násobí její sílu při hodu oštěpem. Pomocí atlatlu dosáhne oštěp rychlosti až 150 kilometrů v hodině a má mnohem větší razanci. Proto s ním mohly i pravěké ženy a děti zabít velké zvíře či se ubránit cizím válečníkům. Atlatl udělal z oštěpu velmi účinnou zbraň poměrně dlouhého doletu...
zajímavosti
TULIPÁNY ZPOD HIMÁLAJE
Text a foto Pavel Novák – zpravodaj ČRo v Beneluxu
„Přišel mi k svátku gratulovat Olda a přinesl mi žlutý tulipán. A pěknou reprodukci od Marolda, je na ní vidět bitva u Lipan.“ To je úryvek textu známé protiválečné písničky Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra o tom, jak tulipán zahynul při pohledu na bitevní vřavu. Písnička ještě více proslavila květinu, která si svou slávu ve světě získala pestrostí a zároveň jednoduchostí. Odkud tulipány pocházejí a proč jim říkáme právě tulipány? I tohle se můžete dozvědět v malém muzeu na nábřeží jednoho z kanálů v Amsterdamu. Je v ulici Prinsengracht 112. V muzeu jsem zjistil něco, o co jsem se, po pravdě řečeno, ani příliš nezajímal. Totiž kde jsou tyto květiny vlastně doma...
svět a lidé
JAK ZVLÁDNOUT KRIZE
V sedmdesátých letech zasáhly jižní Kalifornii rozsáhlé požáry, kvůli nimž musely uprchnout z domovů desítky tisíc lidí. Obyvatelé tehdy vzali události do svých rukou. Sami si našli místo, kde se mohli ukrýt, a dokonce zorganizovali praní oděvů pro vyčerpané hasiče. Dnes jsou na tom lidé mnohem lépe. Díky internetu mají k dispozici aktuální informace o šíření ohně, mohou si vyměňovat zkušenosti na diskuzních fórech, znají polohu evakuačních center a uzavřených budov...
svět a lidé
OSTROV S VŮNÍ LEVANDULE
Text Milena Blažková, MEDIA IN, foto autorka, HTZ a Geotour
O místo na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO se ucházejí desítky unikátů z různých zemí. Žádost o zařazení ke světovému dědictví chystá i Chorvatsko pro tzv. antický ager, zachované původní členění pozemků ze čtvrtého století před naším letopočtem na malebném dalmatském ostrově Hvaru. Věčně zelená oáza obklopená tyrkysovým mořem. Takový je čtvrtý největší ostrov Chorvatska Hvar. Původní borové lesy vystřídaly v nižších polohách vinice, pole a zahrady, na východě ostrova zůstaly typické středomořské křovinaté macchie. Než zde Řekové zřídili ve čtvrtém století před naším letopočtem městskou kolonii Faros (současný Stari Grad) a Dimos (město Hvar), obývali ostrov Ilyrové. Řekové nebyli zdaleka první...
svět a lidé
NOMÁDI
Většinu života jsou na cestách. Nemají trvalá obydlí, a přece to nejsou tuláci. Převážnou většinou jde o kočovné pastevce, jejichž hlavním zájmem je nalézt pastvu a vodu pro stáda dobytka. Na celém světě dnes žije na čtyřicet milionů nomádů. Jde o pouhý odhad, protože provést běžné sčítání mezi lidmi, kteří se neustále stěhují z místa na místo, je prakticky nemožné. Kočovné národy si zachovaly způsob života, který odpovídá životnímu prostředí, v němž se pohybují...
věda a technika
SPOUTANÉ SVĚTLO
Skleněné tvárnice neboli luxfery byly jednou z největších inovací ve stavebnictví devatenáctého století. Nabízely dostatek světla v interiéru a zaručovaly velkou pevnost a odolnost při požárech. Měly jen jednu nevýhodu – působily poněkud nehezky.
Prudký rozvoj stavění z luxferů zažilo v osmdesátých letech devatenáctého století každé větší americké město. Výjimkou nebylo ani Chicago. Rychle rostoucí budovy se musely potýkat s nedokonalostí plynového osvětlení, vysokými cenami za elektřinu a také s nedostatečným průchodem denního světla zejména v přízemí a v nižších poschodích. Městské obchody a byty proto byly často tmavé a pobyt v nich během dne byl velmi nepříjemný...
věda a technika
SLUNEČNÍ LETOUN
Rozpětím křídel se vyrovná dopravnímu letadlu, má však jen zlomek jeho hmotnosti a posádku tvoří jediný pilot. Jako první bude létat výhradně na sluneční energii, a to ve dne i v noci. Snem každého pilota je létat libovolně dlouho a nemít strach z nedostatku paliva. Stejný sen měl i vzduchoplavec Bertrand Piccard, který dokázal v balonu Breitling Orbiter 3 obletět svět bez mezipřistání. Stanovil si proto cíl sestrojit pilotovaný letoun, který bude poháněn výhradně sluneční energií bez jakýchkoli emisí...
věda a technika
NEJASNÉ PŘEDPOVĚDI
Jaké budou skutečné dopady klimatických změn? Odpověď hledají odborníci z celého světa z Mezivládního panelu ke klimatické změně. Závěry se však velmi různí. Není vůbec jasné, čí odhady více odpovídají skutečnosti. Nejvíce nejasností panuje v otázce, jak ovlivní celková proměna klimatu podnebí v různých částech světa. Přímořské státy především zajímá vzestup hladiny moří a oceánů, ale i tyto odhady se podobají spíše věštění z karet. Odborníci z Mezivládního panelu ke klimatické změně (IPCC) loni oznámili, že v nadcházejícím století se dá očekávat vzestup moří od osmnácti do padesáti devíti centimetrů. Jakmile byla zpráva IPCC dokončena, objevil se nový výzkum, který ji popírá...
věda a technika
ZBYTEČNÉ ORGÁNY
Zakrnělé orgány lidského těla byly pro odborníky i pro laiky dlouho záhadou. Kdysi byly pokládány za nadbytečné, pak se ukázalo, že nějaký účel přece jen mají. Jaký? V roce 1893 sestavil německý anatom Robert Wiedersheim seznam osmdesáti šesti orgánů, které podle jeho názoru měly v minulosti pro člověka větší fyziologický význam než nyní. Během dalších let se tento seznam rozrůstal a pak se opět zmenšoval. Současné názory na zakrnělé orgány se různí. Nejsou výjimkou ani tvrzení, že v lidském těle má vše určitý účel a tedy že nic, co by bylo nepotřebné, tu neexistuje...
věda a technika
LIDSKÁ TVÁŘ PRO ROBOTY
Roboti se stávají běžnou součástí našeho života. Kontakt s lidmi jim má usnadnit přirozený vzhled obličeje s celou škálou mimických pohybů.
Robot s lidskou tváří je pro člověka daleko přijatelnější než obyčejný mechanický pomocník. Lidé raději komunikují s robotem, který má určitou osobnost. Tak uvažuje jeden ze současných předních tvůrců polidštěných robotů David Franom Hanson, zakladatel firmy Hanson Robotics. Prvním ukázkovým výtvorem z jeho dílny je Albert Hubo, robot s tváří Alberta Einsteina...
ekonomika a management
VŠEDNÍ HRDINOVÉ
Spokojení zaměstnanci odvádějí kvalitní práci. Odměnou jim nemusí být jen peníze, ale i pocit hrdosti – pokud k němu budou mít příležitost. Velká Británie se po druhé světové válce nelišila od ostatních evropských zemí. Tisíce rodin bydlely v provizorních podmínkách, v domech zhotovených z válečných přebytků azbestu a hliníku. Jídlo bylo na příděl, výroba automobilů stála kvůli nedostatku oceli. Lidem nechyběl optimizmus a pevná víra, že všechno bude brzy lepší. Velké naděje se vkládaly do vědeckého výzkumu a technického pokroku...
vesmír
CESTA DO ČERNÉ DÍRY
Zrcadlové obrazy hvězd, přibližování, které vypadá jako pohyb zpět, a temný kruh uprostřed – to vše by mohl spatřit kosmonaut v lodi směřující přímo k černé díře. Zpátky by se již nikdy nedostal. Hvězda Epsilon Eridani je vzdálena od Země 10,4 světelného roku. Je sice menší než Slunce, ale o to zajímavější je její bezprostřední okolí. Krouží okolo ní dvojice planet a také se tu nachází prachový prstenec, ze kterého se mohly utvořit planety pozemského typu. O trochu dál se nachází další zajímavý objekt – černá díra o hmotnosti přesahující více než tisíckrát hmotnost Slunce...
ekologie
MRTVÉ ZÓNY
Jde o zóny bez života ve světových oceánech a mořích. Většinou jsou v zálivech a nedaleko pobřeží. Nejsou bez života celý rok, ale hlavně na jaře, kdy jarní deště případně tání spláchnou do řek a potoků množství dusičnanů ze zemědělských oblastí. Jakmile se dusík dostane do moře, zastaví růst řas, které vydechují do vody kyslík. To znamená smrt pro ryby, škeble, krevety, kraby i další živočichy. Těchto mrtvých zón podle ekologů přibývá. Jejich počty jdou už do stovek a tisíců...
příroda
ZVÍŘATA NA CESTÁCH
Pravidelné migrace jsou typické pro tisíce živočišných druhů. Přesuny mezi klimatickými pásmy a různými biotopy jim umožňují přežít. Pokud ovšem jejich průběh nenaruší lidská činnost nebo klimatické změny. Hromadné sezonní tahy jsou součástí životního rytmu přibližně u deseti tisíc živočišných druhů. Nejznámějším příkladem jsou ptáci, u nichž má cestovatelské sklony asi pět tisíc druhů. Tady také najdeme skutečné rekordmany. Nejdelší migrační trasu má rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea), který se pravidelně stěhuje od severního polárního kruhu do Antarktidy – plných 19 000 kilometrů...
příroda
DEŠTNÉ PRALESY NA BORNEU
Text a foto: Robert Mikoláš, zpravodaj ČRo 1 – Radiožurnál
Tropické deštné pralesy jsou právem označovány za plíce Země. Jejich ničení a kácení negativně ovlivňuje budoucnost naší planety. Zvyšuje se globální oteplování, likvidovány jsou ale také původní domorodé kultury. Jeden z nejrychleji mizících pralesů je na Borneu. Už potřetí přesedám z lodi do auta a zase do lodi, průvodce mě ale ujišťuje, že teď je to naposledy. Během dvou hodin jsme museli překonat ústí dvou řek do moře, jeden záliv a několik kanálů lemovaných mangrovníky. Naší poslední zastávkou v civilizaci je Kampong Batang Duri, malá vesnice či spíše shluk několika chatrčí u malého přístaviště na okraji džungle. Odtud už vyrážíme vzhůru, do deštného pralesa...
příroda
TAJEMNÝ SVĚT ZATOPENÝCH JESKYNÍ
Patří k nejméně prozkoumaným částem naší planety. Bývají dlouhé desítky až stovky kilometrů a široké jako letecký hangár. Skrývají podivuhodné útvary. Vidět je však mohou jen ti, kdo potápění opravdu rozumí. Největší systém zatopených jeskyní je v blízkosti karibského pobřeží na poloostrově Yucatan na území mexického státu Quintana Roo. Vznikaly v době, kdy pevnina ležela výše než dnes, proto se v nich vytvořila ucelená krápníková výzdoba. Po čase došlo k poklesu pevniny a velké jeskynní systémy Yucatanu byly zaplaveny vodou. Výzdoba zůstala neporušená, spatří ji však pouze zkušení potápěči...
12/2008
XLV
Vychází 9. 6. 2008
ISSN 0322-9629, MKČR F 4893
Foto na titulní straně: profimedia.cz
VYDÁVÁ 100+1, a. s., Karlovo nám. 5, 120 00 Praha 2, IČO: 60 19 64 41, tel.: 226 205 210, fax: 224 916 922. ŠÉFREDAKTORKA:
Ing. Marie Seiferová, sefredaktor@stoplus.cz; ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA: Mgr. Tomáš Heide-Hermann, redakce2@stoplus.cz; JAZYKOVÁ ÚPRAVA: Irena Hlinková, editor@stoplus.cz; OBRAZOVÁ REDAKTORKA: Zdeňka Kočová, archiv@stoplus.cz; MANAŽERKA REDAKCE: Mgr. Marie Kysilková, manager@stoplus.cz, tel.: 724 251 251, 226 205 216, INZERCE: Tereza Boháčová, tereza@stoplus.cz, marketing@stoplus.cz, ASISTENTKA OBCHODNÍHO A INZERTNÍHO ODD.: Tereza Šíchová, asistent@stoplus.cz; REDAKČNÍ ASISTENTKA: Renata Kopáčová, sekretariat@stoplus.cz; GRAFIKA (DTP): Petra Hančlová, Jaroslav Kučera, Ondřej Kalaš, A-Z servis group, s.r.o., grafika@stoplus.cz; TISK: Tiskárna ČTK Repro a.s.
Počet výtisků prodaného nákladu ověřuje ABC ČR, Na Florenci 3, Praha 1, Rozšiřuje: PNS Praha, PŘEDPLATNÉ ČR: můžete si objednat na bezplatné infolince České pošty: 800 10 44 10, nebo na: www.periodik.cz, nebo na adrese: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9; e-mail: postabo.prstc@cpost.cz, fax: 284 011 847. PŘEDPLATNÉ SR: Mediaprint Kapa – Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 831 04 Bratislava, tel. 02/444 588 21, fax: 02/444 588 19, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
V ČR i SR možno objednávat i formou SMS a prostřednictvím internetu. Čtrnáctideník, cena 30 Kč, pro předplatitele 25 Kč.
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Brně č. j. P/2-2448/94 ze dne 12. 7. 1994, ŘPP č. j. 2652/94 ze
dne 7. 11. 1994, RPPBA pošta 12 ze dne 12. 1. 1995, č. j. 451/95. Index 47 358. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí.