3
XLIV
2007
ISSN 0322-9629, MKČR F 4893
VYDÁVÁ 100+ 1, a . s., Karlovo nám. 5, 120 00 Praha 2, IČO: 60 19 64 41, tel.: 226 205 210, 224 914 793, l . 210, fax: 224 916 922. ŘEDITEL VYDAVATELSTVÍ: Ludvík Krajči. ŠÉFREDAKTORKA : Ing. Marie Seiferová, sefredaktor@stoplus.cz , MANAŽERKA REDAKCE: Mgr. Marie Kysilková, manager@stoplus.cz , tel.: 724 251 251, 226 205 216. INZERCE: Tereza Boháčová, obchodni@stoplus.cz . ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA: Mgr. Tomáš Junek, JAZYKOVÁ ÚPRAVA : Irena Hlinková, editor@stoplus.cz , REDAKČNÍ ASISTENTKA: Renata Kopáčová, OBRAZOVÁ REDAKTORKA: Zdeňka Kočová, SEKRETARIÁT : sekretariat@stoplus.cz , GRAFIKA (DTP) : Petra Hančlová, Jaroslav Kučera, Ondřej Kalaš, A-Z servis group, s.r.o., grafika@stoplus.cz , TISK : Tiskárna ČTK Repro a.s.
Počet výtisků prodaného nákladu ověřuje ABC ČR, Na Florenci 3, Praha 1, Rozšiřuje: PNS Praha, PŘEDPLATNÉ ČR : Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské nám. 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek tel.: 541 233 232, fax: 541 616 160, e-mail: zakaznickecentrum@mediaservis.cz , příjem reklamací: 800 800 890 nebo A.L.L. Production, s.r.o., P.O.BOX 732, 111 21 Praha 1 (Pov.Č.P.OZSeČ P – 431/98), call centrum: 234 092 851, fax: 234 092 813, predplatne@predplatne.cz , www.predplatne.cz . PŘEDPLATNÉ SR : Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 831 04 Bratislava, tel. 02/444 588 21, fax: 02/444 588 19, e-mail: predplatne@abompkapa.sk
V ČR i SR možno objednávat prostřednictvím internetu.
Čtrnáctideník - cena výtisku 28 Kč, pro předplatitele 23 Kč.
Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správnou pošt v Brně č. j. P/2-2448/94 ze dne 12. 7. 1994, ŘPP č. j. 2652/94 ze dne 7. 11. 1994, RPPBA pošta 12 ze dne 12. 1. 1995, č. j. 451/95. Index 47 358. Redakcí nevyžádané příspěvky se nevracejí.
Archiv:
11/2010
10/2010
9/2010
8/2010
7/2010
6/2010
5/2010
4/2010
3/2010
2/2010
1/2010
ročník 2009
ročník 2008
ročník 2007
věda a technika
POČÍTAČEM KE ZDRAVÍ
Vysedávání u počítačů je vyloženě nezdravé. To si uvědomují i počítačové firmy, a proto usilují o kompenzaci negativního vlivu svých výrobků na tělesnou kondici uživatelů. Jak jinak než opět pomocí počítačů.
Osobní počítač (PC) oslavil v roce 2006 již pětadvacáté narozeniny a za tu dobu dokonale změnil život velké části světové populace. Většina povolání se bez něj již neobejde a děti tráví mnohdy víc času u obrazovky než na čerstvém vzduchu. Důsledkem je rychlý úpadek tělesné zdatnosti, zvýšené procento obézních osob a razantní nástup civilizačních chorob.
Nyní dostaly počítače šanci, aby svou špatnou pověst částečně napravily. Počítačové programy dnes kontrolují zdravotní stav a tréninkovou zátěž sportovců, motivují k tělesným výkonům a nabízejí i zcela nové sportovní aktivity....
kultura
PERSKÉ MINIATURY
Už před staletími okouzlily francouzského krále Ludvíka XIV. Začal je sbírat a s nimi i další orientální rukopisy. Díky tomu se dnes Národní francouzská knihovna může chlubit jednou z největších a nejcennějších sbírek perských miniatur na světě.
Základem francouzské sbírky je sto šedesát děl, která vznikla mezi dvanáctým a sedmnáctým stoletím. Králi Slunce je nabízeli cestovatelé i sami Peršané, kteří přinášeli miniatury i rukopisy jako dary. Ludvíkovi se tak zalíbily, že je začal sám vyhledávat a sbírat. Kupoval je i od dalších sběratelů té doby, například od svého prvního ministra kardinála Mazarina či od ministra financí Fouqueta. Aby jich získal co nejvíce, vyslal do Persie zvláštní archeologickou výpravu, jednu z prvních ve světových dějinách.
psychologie
JAK SE ROZHODUJEME
Člověk dokáže udělat životně důležitá rozhodnutí ve zlomku vteřiny. Jak při tom postupuje? Co může rozhodovací proces brzdit nebo ovlivnit?
Nejde jen o důležitá rozhodnutí typu, zda se oženit, nebo ne, jakou školu zvolit, jaké zaměstnání si vybrat. O běžných, doslova banálních, záležitostech rozhoduje člověk mnohokrát za den. Osprchuje se hned nebo až za chvíli? Půjde do práce v kabátě nebo jen v saku? Dát si jahodovou nebo čokoládovou zmrzlinu? Jde o stovky, možná tisíce rozhodnutí za jeden jediný den...
zajímavosti
DOBA LEDOVÁ, KTERÁ SE NEKONALA
Ještě před pětatřiceti lety lidé věřili, že planetu postihuje globální ochlazování. Potom se však ukázalo, že je vše jinak. Dopadnou stejně předpovědi o globálním oteplení?
Od čtyřicátých do sedmdesátých let minulého století se svět potýkal s krutými zimami. Někteří vědci z nově vzniklého oboru klimatologie začali hovořit o tom, že se blíží nová doba ledová. Každá další zima jim zdánlivě dávala za pravdu.
Před koncem sedmdesátých let teploty začaly opět růst. Místo globálního ochlazování se začalo hovořit o globálním oteplování a jeho katastrofických důsledcích. Co se vlastně přihodilo?...
zajímavosti
JAK ZÍSKAT NEJLEPŠÍ NÁSTROJ
Je to obtížné a je na to dnes třeba konsorcium. Například takové cello od proslavené firmy Guarneri z roku 1712 stojí 1,7 milionu dolarů. Pro hudebníka, který to teprve chce někam dotáhnout a ví, že talent má, nastává problém. Kde vzít peníze? Podnikavý hudebník tedy několik měsíců vyjednává s investory. Musí je přesvědčit, že jde o výhodnou investici, že bude vynikající a schopný vydělat zisk....
zajímavosti
SYMBOL ÚSPĚCHU
Symbolem úspěchu pro řadu podnikatelů je Rolls-Royce. Určitě v Honkongu. Čas od času objednává předseda hongkongských a šanghajských luxusních hotelů několik nových Rollsů pro své zákazníky. Naposledy to bylo loni 14. prosince, kdy výkonný ředitel Rolls-Royce Ian Smith předal klíče od čtrnácti nových vozů zelené barvy (Peninsula Green) řediteli hotelů Michaelu Kadoorie....
svět a lidé
BRUSELSKÝ BABYLON
Od 1. ledna 2007 se počet oficiálních jazyků Evropské unie zvýšil z dvaceti na třiadvacet. S novými členy přibyla rumunština a bulharština a o své právo se přihlásili Irové, i když původně v roce 1973 tvrdili, že budou používat angličtinu. Irsky mluví necelá polovina populace Irské republiky a jen pět procent obyvatel tento jazyk skutečně používá. V současné době ale irský komisař pro Evropskou unii prohlásil, že irština je důležitá pro národní identitu, a proto musí být i jazykem EU...[ více ]
zajímavosti
OHNIVÝ VEPŘ
Nadcházející čínský lunární rok bude ve znamení Vepře. Je posledním v řadě dvanácti zvířat, z nichž každému přisoudil Buddha vládu nad jedním rokem. Rok Vepře začíná za pár dní – 18. února 2007 a končí 7. února 2008.
Znamení Vepře je znamením neagresivním. Lidé v něm narození se vyznačují upřímnou, čestnou a srdečnou povahou. Dalo by se říci, že Vepř je nejmírumilovnějším znamením čínského zvířetníku.
Právě pro tyto povahové rysy jsou lidé narození ve znamení Vepře oblíbení, i když se na ně často pohlíží jako na důvěřivé naivky. Vůči neznámým se chovají rezervovaně. Trvá nějakou dobu, než s novými lidmi navážou přátelský vztah. Mají mnoho známých, ale jen úzký okruh přátel. Cizím se nesvěřují...[ více ]
architektura
PAMÁTNÍKY NAŠÍ EPOCHY
Tak jako z jiných historických období i z toho našeho zřejmě zbudou pro budoucí generace především výjimečná architektonická díla. Tou výjimečností zdaleka není jen výška. Jsou to jejich tvary...
V skotském městě Glasgow se rozvaluje obrovský pásovec. Není to živočich, nýbrž výstavní a kongresové centrum se zasedacím sálem pro tři tisíce účastníků. Projektoval jej jeden z nejlepších světových architektů Norman Foster.
V Lisabonu zas poskytují návštěvníkům světlo i stín bílé stromy z cementu, skla a oceli, jejichž koruny se proplétají. Jde o východní nádraží podle návrhu Santiaga Calatravy...[ více ]
svět a lidé
MALÉ SUNDY
Táhnou se v délce téměř 1500 kilometrů. Mají zajímavou historii, kulturu i přírodu. Jsou tektonicky neklidné, ale turisticky velmi přitažlivé. Malé Sundy.
Není obvyklé, aby nějaké souostroví bylo součástí jiných ostrovů. Malé Sundy jsou takovou výjimkou. Geograficky patří do Malajského souostroví, největší skupiny ostrovů na světě. Ta tvoří předěl mezi Indickým a Tichým oceánem a rozkládá se po obou stranách rovníku zhruba v délce 6100 kilometrů.
Částí Malajského souostroví jsou Sundské ostrovy, které se dělí na Velké Sundy (Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes a další menší ostrovy) a na Malé Sundy. Ty tvoří asi čtyřicet menších ostrovů a ostrůvků roztroušených rovnoběžně s rovníkem v délce asi 1450 kilometrů....
svět a lidé
JACQUES CHIRAC
Letos na jaře budou Francouzi volit nového prezidenta. Pro jednoho politika to bude zřejmě znamenat konec dlouhé kariéry. Tím politikem je současný prezident Jacques Chirac.
Jacques Chirac vstoupil do francouzské politiky v roce 1962 a nepřetržitě v ní působil čtyřicet pět let. Byl poslancem, ministrem francouzské vlády, premiérem, starostou Paříže a nakonec prezidentem Francie. V průběhu tohoto období musel každý ambiciózní francouzský politik bez ohledu na stranickou příslušnost počítat s tím, že se dříve či později střetne na vnitrostranickém nebo celostátním politickém bitevním poli s Jacquesem Chiracem. Nyní se Chiracova pozoruhodná politická kariéra zřejmě uzavírá. Na jaře (v dubnu a květnu) budou jeho spoluobčané volit nového prezidenta a pětasedmdesátiletý Chirac již zřejmě kandidovat nebude. Ponechává si sice stále možnost na poslední chvíli vstoupit znovu do boje o prezidentské křeslo, ale tento politický scénář je velmi nepravděpodobný...
archeologie
TARIMSKÉ MUMIE
Název dostaly podle Tarimské pánve, v níž je archeologové nacházejí. Jsou zachovalejší než egyptské mumie. Vznikly přirozeným způsobem v suchých, prosolených píscích této oblasti.
Tarimské mumie pocházejí z druhého až prvního tisíciletí př. n. l. Některé jsou tedy staré až čtyři tisíce let. Jsou to pozůstatky lidí, kteří v této oblasti žili více než dvě tisíciletí a pak náhle kolem roku 200 n. l. záhadně zmizeli. Ačkoli se mumie nacházejí na čínském území, nejsou čínského, dokonce ani ne asijského původu. Byli to vysocí bílí lidé se světlými nebo světle hnědými vlasy, modrýma, hluboce zasazenýma očima, velkými nosy a dlouhými údy...[ více ]
zdraví
KDYŽ BOLÍ HLAVA
Bolesti hlavy jsou dnes nejčastější zdravotní poruchou ve vyspělých zemích. Podle odhadů trpí ve světě různými typy bolesti hlavy více než šest set milionů lidí.
Jako by do spánků bušilo v rytmu tepajícího srdce pneumatické kladivo. Zdá se, že hlava se v příštím okamžiku rozpadne na tisíce drobných střípků. Někdy bolest hlavy doprovázejí poruchy vidění a žaludeční nevolnost. Postižený občas těžko snáší světlo, hluk a pachy, může se dostavit i mrazení, únava a další problémy...
věda a technika
ENERGIE PODLE ROSTLIN
Každou hodinu dopadá na Zemi sluneční záření, které by mohlo pokrýt celosvětovou spotřebu energie na jeden rok. Při jejím využívání však lidstvo stojí stále na začátku...
věda a technika
ZÁHADA UMĚLÉHO SNĚHU
Když není skutečného sněhu dostatek, nezbývá než si vyrobit umělý. Jak by měl vypadat?
Psycholog Richard Wiseman jednoho dne navštívil představení ruských klaunů, při němž vzduchem létaly kousky papíru. Napodobovaly sníh. Wisemana napadlo, že poletující papír by se mohl podobat sněhu ještě více, než viděl během představení. Vliv by na to měla mít velikost kousků papíru i jejich tvar. Rozhodl se problém důkladně prozkoumat...
věda a technika
TROCHU JINÝ TELESKOP
Ve francouzském Národním centru pro vesmírný výzkum CNES vzniká projekt unikátního vesmírného teleskopu. Bude se skládat ze dvou samostatných modulů. Zatím se mu říká Simbol-X...
věda a technika
ZVÍŘECÍ ROBOTI
Celá desetiletí se vědci zabývají výzkumem komunikace mezi zvířaty. Nahrávaly se zvuky, jimiž se různí živočichové dorozumívají, experimentovalo se s kombinacemi barevných vzorců na tělech samců. Méně výzkumů bylo zaměřeno na význam komunikace pomocí pohybu, postojů a držení těla v přirozeném prostředí živočichů. Nyní je to možné díky důmyslným robotům...
životní styl
ZAČAROVANÝ KRUH SPOTŘEBY
Američané každou hodinu vyhodí dva a půl milionu plastových lahví. Britové vyprodukují za rok tolik odpadu, že by jím šlo každé dvě hodiny zaplnit londýnskou Albert Hall. Jen minimální podíl odpadků se podaří recyklovat. Proč vlastně tolik věcí vyhazujeme?
Jednoho dne se probudíme s pocitem, že náš fungující mobilní telefon nebo hi-fi věž, která dosud bezchybně slouží, potřebují vyměnit. Proč? Jednoduše se okoukaly, už nás nebaví. Je možné vyrábět věci, kterým toto nebezpečí nehrozí, nebo alespoň ne tak často?...
zajímavosti
KDE JE NEBE NEJMODŘEJŠÍ?
Ne všechny vědecké výzkumy jsou nepraktické. Dokladem je pokus přesně zjistit, která oblast na světě se může pochlubit nejmodřejší oblohou. Kam se letos vypravit na dovolenou?
Problémem modrého nebe se vážně zabývala britská Národní laboratoř pro fyziku (NPL) ve spolupráci s cestovní kanceláří Exodia. Jejich pracovníci vybrali spolu s veřejností pětadvacet oblastí celého světa. Co zjistili?....
svět a lidé
NOVÝ SMĚR
V Panamě byli Američané nuceni své základny kolem průplavu vyklidit. V roce 1999 se přesunuli jen o kousek dál do Manty v Ekvádoru. I tuto pozici zřejmě ztratí. Nový ekvádorský prezident Rafael Correa oznámil, že jim desetiletou smlouvu, která vyprší v roce 2009, neprodlouží...
svět a lidé
PROBLÉM NA CELÉ GENERACE
Velká část obyvatel v Kašmíru trpí posttraumatickou stresovou poruchou (PSTD). Podle lékařů je to logické. Čtyři miliony lidí z pěti tam zažily stresující zážitek vyvolaný boji a násilím. Jejich blízcí byli zavražděni, lidé přišli o bydlení, zažili znásilnění nebo byli jeho svědky...
svět a lidé
PRODEJ PAMÁTEK
Francie je proslavená péčí o své historické památky. O většinu se stará přímo stát, který dnes vlastní zhruba 28 tisíc historických budov. Jejich celková hodnota se odhaduje na 38 až 50 miliard dolarů, i když v řadě případů jde o hodnoty nevyčíslitelné. A tak například Notre Dame či Louvre mají symbolickou cenu – každý jedno euro a nikdy nemohou být na prodej. Jinak je tomu s dalšími památkami...
svět a lidé
CO S LETIŠTĚM?
Letos v říjnu skončí éra berlínského letiště Tempelhof. Své dny slávy prožilo za sovětské blokády Západního Berlína v letech 1948 až 1949, kdy umožňovalo spojení odříznuté části města s okolním světem...
kultura
PRVNÍ ANGLICKÝ MALÍŘ
Sžíravý satirik a malíř samouk. Je označován za prvního skutečně původního anglického malíře. Původního stylem, náměty i myšlením. William Hogarth.
Kontinentální Evropa v osmnáctém století považovala Anglii za zemi bez malířské tradice, která musela skutečně talentované umělce vždy dovážet. Pro Jindřicha VIII. maloval Hans Holbein mladší, pro Karla I. slavný Anthonis van Dyck. Zatímco francouzská a italská malířská škola měly za sebou na začátku osmnáctého století mnoho set let nepřerušeného vývoje a několik vrcholných etap, Anglie stála, pokud jde o výtvarné umění, zcela v jejich stínu. Pak přišel William Hogarth, první anglický malíř...[ více ]
svět a lidé
POLÁCI PRACUJÍCÍ V BRITÁNII
Milan Kocourek, spolupracovník Radiožurnálu – Velká Británie
Hned na začátku nového roku začaly přijíždět do Londýna za prací první Bulhaři a Rumuni po vstupu jejich zemí do Evropské unie. Mnohem více jich však směřuje do středozemní oblasti, která je jim kulturně bližší....
svět a lidé
PŘÍBĚH ŽIDŮ V BULHARSKU
Pavel Novák,
redaktor ČRo 1 – Radiožurnál
Nová členská země Evropské unie Bulharsko by mohla být dobrým příkladem náboženské tolerance. Většina jeho obyvatel se sice hlásí k pravoslavnému křesťanství, ale žije tu i početná muslimská komunita a asi pětitisícová židovská náboženská obec.
To, že spolu tři velká náboženství v klidu žila i v dávné minulosti, dokazuje například blízkost jejich svatostánků v centru Sofie. Na dohled od sebe tam stojí kostel svaté Neděle, mešita Banja Baši a synagoga, která patří k největším svého druhu v Evropě. Je postavená v maurském stylu. V Bulharsku před druhou světovou válkou žilo až padesát tisíc židů Sefardů pocházejících ze Španělska. Většina jich díky tolerantnosti bulharské společnosti přežila holocaust....
svět a lidé
MRTVÉ ZÓNY V MOŘI
Zátoka Chesapeake Bay na východním pobřeží Spojených států je střediskem rybolovu. Její jméno nese také plemeno psů – retrívrů, které tu bylo vyšlechtěno pro pomoc rybářům. Poslední léta však lovu ryb nepřejí. Z moře postupně mizí život.
Problému, s nímž se potýkají nejen rybáři v Chesapeake Bay, se přezdívá mrtvé zóny. V určitých částech oceánu se začnou tvořit oblasti, kde poklesne množství kyslíku na nebezpečně nízkou úroveň. Ryby a jiní pohybliví živočichové většinou stačí mrtvou zónu opustit. Ti ostatní, například korýši usídlení na mořském dně, zahynou. Z Dánska a Jižní Afriky jsou známy i případy, kdy úhoři, humři a jiní obyvatelé moře hledali záchranu na souši, samozřejmě marně...[ více ]
věda a technika
ZVÍŘECÍ ROBOTI
Celá desetiletí se vědci zabývají výzkumem komunikace mezi zvířaty. Nahrávaly se zvuky, jimiž se různí živočichové dorozumívají, experimentovalo se s kombinacemi barevných vzorců na tělech samců. Méně výzkumů bylo zaměřeno na význam komunikace pomocí pohybu, postojů a držení těla v přirozeném prostředí živočichů. Nyní je to možné díky důmyslným robotům...
kultura
V NADŽIVOTNÍ VELIKOSTI
Monumentální plastiky jako součást urbanistického řešení nejsou ničím novým. Objekty newyorské umělecké dvojice se však vymykají z rámce běžného umění a působí vždy momentem překvapení.
Všední předměty z našeho okolí dostanou zcela jiný význam, pokud je zvětšíme do nepřirozených rozměrů. To si již před čtyřiceti lety uvědomil americký imigrant švédského původu Claes Oldenburg. Od roku 1965 se věnuje převážně ztvárnění různých předmětů v nadživotní velikosti. V sedmdesátých letech se k němu přidala nizozemská výtvarnice Coosje van Bruggen. Neobvyklé objekty z jejich dílny zdobí dnes veřejná prostranství v mnoha amerických a evropských městech.
zajimavosti
UŽITEČNÉ KIWI
Je bohaté na vitaminy, pomáhá trávení, zlepšuje tělesný výkon, ale také působí nebezpečné alergie. Přesto patří k celosvětově nejoblíbenějším druhům ovoce.
Ovoce zvané kiwi bylo vyšlechtěno na Novém Zélandu, ale jeho původ je nutné hledat v Číně. Právě tady se odedávna pěstovaly liánovité rostliny zvané aktinidie (Actinidia). Nejznámější z nich byla aktinidie čínská (Actinidia chinensis), jejíž plody měly velmi příjemnou chuť připomínající zároveň angrešt i jahodu. Další podobnou rostlinou byla Actinidia deliciosa, přímý předchůdce kiwi...[ více ]
zajímavosti
VLASY
Jsou splývavé, kučeravé, dlouhé, hedvábné, vlající, řídké, rozježené, prošedivělé. Charakteristik by mohly být stovky. Na jednu hlavu se vejde asi sto tisíc vlasů. Někdy víc, jindy méně.
Záhady růstu těchto zrohovatělých kožních útvarů, které kromě porostu hlavy tvoří jemné chmýří i na končetinách a trupu, stále nejsou uspokojivě vyřešeny. Vlasy sice z větší části ztratily svou funkci tepelné izolace, ale to neznamená, že by pro člověka byly bez významu. Pro většinu lidí jsou z psychologického hlediska velmi důležité. Pohled na prosvítající místa ve vlasech může poškodit sebevědomí, přivodit úzkosti nebo i deprese. Kvůli ztrátě vlasů byly zaznamenány i případy sebevražd...
zajímavosti
CO BUDE S ROPOU?
Jak dlouho vydrží světové zásoby ropy? Stojíme na prahu energetické krize,
nebo se pod našima nohama skrývají ložiska fosilních paliv, o nichž zatím
nemáme tušení?
Loni v říjnu se v Bostonu konala světová konference věnovaná těžbě ropy. Její účastníci byli seznámeni s faktem, že ropa začíná pomalu docházet. Za dobu vrcholné produkce byl označen prosinec roku 2005. Od té doby se lidstvo pomalu blíží ke globálnímu energetickému kolapsu. Co když je ale všechno jinak?...
zajímavosti
SVATÝ KRYŠTOF
Patron vorařů, lodníků, povozníků a v moderní době i automobilistů. V křesťanské liturgii je poněkud záhadnou osobností. Jeho kult procházel složitým vývojem a po určitou dobu bylo jeho uctívání potlačováno.
První písemnou zmínku o svatém Kryštofovi najdeme až ve zprávě z roku 452, která zaznamenává, že v Chalkedonu u Cařihradu byl jeho jménem vysvěcen kostel. Původně se prý jmenoval Reprobus (nebo Offerus) a žil někdy ve druhém až třetím století na území dnešního Turecka. Byl statné postavy a usmyslel si, že bude sloužit nejmocnějšímu ze všech mužů. Dal se proto do služeb krále, ale zjistil, že král se bojí ďábla. Přešel tedy k ďáblovi, ten však měl strach z křesťanského kříže u cesty. Proto se prý Reprobus rozhodl, že bude sloužit Kristovi. Nechal si od poustevníka objasnit křesťanské zásady a požádal ho o radu, jakým způsobem Kristu sloužit. Nechtěl trávit čas modlitbami a půstem, proto mu poustevník poradil, aby se usadil u řeky a aby tu přenášel pocestné přes nebezpečnou řeku....
příroda
VÍCE NEŽ LIDÍ
V řadě sci-fi povídek a románů se krysy a potkani stávají pány světa. Faktem je, že dnes jich žije na naší planetě zřejmě víc než lidí.
Jsou inteligentní, vynalézaví, zvědaví, přizpůsobiví. Přežívají téměř v jakýchkoli podmínkách a jejich počty rostou. Řada lidí si plete potkany a krysy nebo mezi nimi nedělá rozdíl. Rozdíly jsou malé. V zásadě mají oba druhy podobné vlastnosti. Liší se především vzhledem a velikostí. Krysa obecná (Rattus rattus) je štíhlejší než potkan, dosahuje hmotnosti 14 až 25 dkg, zatímco potkan (Rattus norvegicus) váží 20 dkg až půl kilogramu a našli se i větší jedinci. Krysa má delší ušní boltce než potkan. Mají tenkou neosrstěnou kůži, a když je překlopí dopředu, úplně zakrývají oči. Proti potkanovi má ostřeji zakončenou hlavu. Pro laika je velmi obtížné krysu od potkana rozeznat. V podstatě platí, že tvorové, které dnes vidíme pobíhat v parcích či ve sklepích, jsou potkani. Ti ve střední Evropě krysy v podstatě vytlačili.
POHLED DO MINULOSTI
Krysy obecné obývají naši planetu déle než člověk. Jejich fosilie se našly ve vrstvách země, které se vytvořily před miliony let. Původním domovem krysy obecné je jihovýchodní a jižní Asie. Vznikla tam řada poddruhů, které žily a žijí volně v přírodě.
Z Asie se krysy dostaly do Evropy zřejmě už v prehistorické době, ale nikdo neví jak. V pravěkých sídlištích se po nich stopy nenašly. Důvod je prostý. Nebyly by tam našly dostatek potravy, spíše by lidem z doby kamenné posloužily jako úlovek.
Ani ze starověku neznáme zmínky o krysách či potkanech. V blízkosti lidských obydlí se krysy objevují zhruba od jedenáctého století. Zpočátku neškodily. Potvrzené zprávy o nich pocházejí z dvanáctého a třináctého století z doby křížových výprav a s rozvojem mořeplavby. Na palubách korábů se krysy jako černí pasažéři dostávaly nejen do Evropy, ale v šestnáctém století i do Severní Ameriky. Začaly se rychle množit a člověka ohrožovat.
V letech 1345 až 1350 zachvátil Evropu mor. Černá smrt, jak se mu říkalo. Zahubil téměř 43 miliony lidí. Evropa ztratila zhruba čtvrtinu tehdejších obyvatel. Původce moru roznášely krysy a později potkani. Byli hostiteli blechy morové (Xenopsylla choepis).
Situace se opakovala v roce 1665, když krysy zaplavily Londýn. Každý měsíc tam na mor umíralo na 50 tisíc lidí. Město se téměř vylidnilo. Za hubení krys se v Evropě platily odměny. Vzniklo řemeslo profesionálního krysaře, které bylo velmi ceněno.
V roce 1770 přepadl mor Moskvu a vyžádal si 80 tisíc obětí. Ve stejném roce zasáhl Itálii a Řecko a v letech 1803 a 1815 postihl turecký Istanbul. Pokaždé zahubil nejméně 150 tisíc lidí.
Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století zažil Egypt nejméně dvacet epidemií moru. V roce 1907 vyhubil mor půl milionu obyvatel v Indii. Stručně řečeno, na mor už zemřelo ve světě víc lidí než ve všech válkách dohromady.
V současné době se krysa obecná v Evropě nachází na území jižně od Alp zejména ve středomořské oblasti. V Evropě její počty klesají, zcela nemilosrdně ji vytlačuje potkan obecný. Ten ale mor přenáší také a podobně jako krysa i další choroby – vzteklinu, tularemii, tyfus, leptospirózu, brucelózu, celkem asi čtyři desítky velmi nebezpečných nemocí. Bílé laboratorní krysy jsou albíni potkana obecného Rattus norvegicus varianta albus.
POTKANI
Také potkan je původem z jihovýchodní Asie, kde žil především v bažinatých oblastech. Podobně jako krysy tam jeho populace volně žije nezávisle na člověku. První zmínky o potkanech jsou z Polska z jedenáctého až třináctého století. V roce 1550 psal o potkanech v Evropě švýcarský zoolog Gesner a o sto let později se objevila první vyobrazení potkanů v knize Brita Johnsona.
Počátkem osmnáctého století žijí už potkani v Británii, v polovině osmnáctého století v Prusku, pak se objevují ve Francii, v Německu, následuje Dánsko a skandinávské země. Traduje se, že v roce 1776 se první potkani přeplavili v lodích přes Atlantský oceán do Ameriky. V Jižní Americe mají pozici slabší, tam narazili na tvrdý odpor místních krys. Dnes jsou potkani rozšířeni po celé planetě.
Obliba pro vlhká místa jim zůstala dodnes. Žijí v městských kanálech a stokách nebo ve sklepích většinou v těsné blízkosti člověka. Venku si vyrývají nory oválného průřezu o průměru osm až deset centimetrů. V nich odpočívají, vychovávají mladé a snášejí si do nich zásoby na zimu. Vystýlají si je listím, papírem a vlnou.
ROZHRYŽOU VŠE
Potkani jsou hlodavci a zuby jim rychle dorůstají. Musí si je neustále obrušovat, jinak by jim přerostly a potkani by zemřeli hladem. Brousí si je třením zubů o sebe nebo hryzáním čehokoli. Koušou prkna, elektroizolaci, prohryžou se i betonem a kovy. Údajně každý čtvrtý požár, který v USA vzniká z neznámých příčin, mají na svědomí potkani, kteří poškodí elektrickou izolaci.
SCHOPNOST PŘEŽÍT
Prostředky, které se užívaly k hubení potkanů, nezabírají. Potkani si na ně vypěstovali rezistenci. Antikoagulancia (látky tlumící krevní srážlivost) první generace, které byly vysoce účinné v padesátých letech minulého století, už v sedmdesátých letech přestávaly působit.
Stejný osud potkal antikoagulancia druhé generace, která se začala používat v osmdesátých letech, a zhruba za stejnou dobu – dvacet let poté, si proti nim potkani vypěstovali rezistenci.
Pokud jde o jedy, říká se, že potkani mají své ochutnávače. Vidí-li podezřelou potravu, ochutná ji nejdřív ochutnávač, a pokud přežije, pak teprve ostatní.
Vysoká odolnost je jen jedním z mnoha důvodů, proč počty potkanů rostou. Dalšími příčinami jsou obrovská přizpůsobivost a schopnost rychle se množit. Potkani žijí průměrně osmnáct měsíců. Rozmnožují se po celý rok a ve vrhu může být podle věku samičky sedm až jedenáct mláďat. Velké dospělé samice přitom mají až sedm vrhů ročně, v každém zhruba jedenáct mláďat. Doba březosti se pohybuje kolem tří týdnů a již třítýdenní mláďata jsou schopná samostatného života.
Potkani přizpůsobují i své stravovací zvyklosti životnímu stylu lidí, v jejichž blízkosti žijí. Oblíbili si zbytky potravin z rychlého občerstvení – hamburgery, cheesburgery, hranolky, těstoviny, tuňáky a podobně. Tyto potraviny se dnes pro ně stávají hlavním zdrojem proteinů. Podle vědců je to také důvod, proč jsou dnes potkani daleko větší a hmotnější než kdykoli předtím. Navíc se u popelnic povaluje stále více zbytků, takže mají prostřeno po celý rok. Pro potkany je to ráj.
SPOLEČENSKÁ ORGANIZACE
Velká potkaní společenství se skládají z rodinných klanů. Panuje v nich přísná a složitá hierarchie. Jsou lépe organizována než krysí, a to se také pokládá za jeden z důvodů, proč potkani nad krysami celosvětově vítězí.
Na vrcholu této složité organizace je dominantní samec, ale může to být i dominantní samice. Vědci zjistili, že slabí potkani umírají velmi často vlivem stresu, kterému jsou vystaveni před silnějšími zvířaty. Potkani se tak zbavují slabých jedinců a střeží si dobrou kvalitu populace. Členové klanu se navzájem poznávají podle pachu.
Ke komunikaci používají potkani ultrazvuky o frekvencích 22 až 90 kHz. Na nejnižším kmitočtu 22 kHz se ozývají poražení či podřízení samci, na 40 až 70 kHz dominantní samci a nejvyšší kmitočet používají v případě ohrožení mláďata.
Potkani sice nemají dobře vyvinuté smysly, ale vynahrazuje jim to vysoká inteligence. Umějí se například dostat i k lákavé tekutině v láhvi s úzkým hrdlem. Spouštějí dovnitř opakovaně dlouhý ocas a ten pak olizují. Není to mýtus, ale fakt popsaný zoology.
Díky všem těmto vlastnostem dnes například ve Francii žije téměř 12 milionů potkanů, v Indii šest miliard. V mnoha městských aglomeracích už dnes žije více potkanů než lidí a zdá se, že tento trend bude zesilovat. (sei)